1957-58 Parkhurst: Návrat hokejových karet
V sezóně 1956-57 byly kanadské děti pravděpodobně velmi zklamané, jelikož nebyly k dispozici žádné nové karty jejich hokejových hrdinů, které by mohly sbírat. Důvody této situace jsou dnes již poněkud nejasné, přeci jen zub času udělal svoji práci a informace o výrobě karet v 50. letech se velmi špatně dohledávají, ale každopádně je jasné, že karty se následující rok vrátily sérií 1957-58 Parkhurst - jedním z nedoceněných klenotů hobby.
Pouze dva kluby
Narozdíl od série vydané o dva roky dříve a obsahující 79 karet se tato sada zmenšila na pouhých 50 jmen. Opět obsahovala pouze hráče týmů Montreal Canadiens a Toronto Maple Leafs, což ale zaručovalo, že bude mít široký ohlas u mládeže v Kanadě. Zmizely karty Old-Time Greats a karty s legendárními arénami Montreal Forum a Maple Leaf Gardens, ale hvězd se v ní našlo dost.
V té době Canadiens vyhráli dva Stanley Cupy v řadě a byli na nejlepší cestě vyhrát i další. Leafs sice byli ve fázi přestavby, ale do hokejového světa již nakukovalo spoustu budoucích hvězd, které jim zajistily zisk čtyř titulů v následujícím desetiletí.
Série byla v podstatě rozdělena na dvě poloviny po 25 kartách, přičemž stejný počet byl věnován Leafs i Habs. Spekuluje se, že prvních pět karet z každého klubu bylo vytištěno v menším nákladu (SP- short print), ale bez toho, aniž by byl nalezen například ještě kompletní nerozřezaný arch, jde jen o šuškání mezi sběrateli, doposud ničím nepodložené.
Hvězdy Habs
Ale možná na těchto povídačkách něco bude. Když se podíváme na prvních pět hráčů Canadiens, všichni jsou legendami a členy Síně slávy. V čele s tehdejším držitelem Norrisovy trofeje Dougem Harveym, Berniem "Boom Boom" Geoffrionem a Jeanem Beliveauem. Po nich následuje bratrská dvojice Maurice "Rocket" Richard a Henri Richard - druhý jmenovaný se na kartě objevil vůbec poprvé.
Zbytek karet Canadiens je také docela působivý. Najdete zde nejen hráče ze Síně slávy, jako jsou Tom Johnson, Dickie Moore a Bert Olmstead, ale také velice zajímavé karty nováčků- Andreho Pronovosta (dědečka současného hokejisty Anthonyho Manthy), původního trenéra New York Islanders Phila Goyetta, prvního držitele Mastertonovy trofeje Clauda Provosta a dvojnásobného držitele Vezina Trophy Charlieho Hodge. Nechybí také jedna z nejpůsobivějších karet této éry, na níž je legendární Jacques Plante, který předvádí zákrok vykopnutím nohy na úroveň jeho pasu.
Horizontální karty a klenoty z Toronta
Čísla 21-25 jsou horizontální akční karty - něco, co Parkhurst čas od času používal pro oživení série. Na několika kartách je také vidět "jednozápasový zázrak" v podobě brankáře Canadiens Lena Brodericka. Jako nouzový náhradník za Plantea v Maple Leaf Gardens 30. října 1957 vychytal Montrealu vítězství 6:2 a zapsal se do historie NHL.
Co se týče Toronta, údajné SP výtisky jsou také solidní partou borců. Začíná ji tichý vůdce George Armstrong, dále Dick Duff a Tod Sloan. Druhou kartou v sérii je úhledná horizontální póza brankáře Eda Chadwicka a čtvrtou poněkud podceňovaná RC karta člena Síně slávy Boba Pulforda.
Rychlý pohled na zbytek checklistu ukazuje směs legend a neznámých talentů. Je zde nováčkovská karta sportovce Gerryho Jamese a také budoucích trenérů Ala MacNeila a Mikea Nykoluka, kteří nakonec u týmu dlouho nevydrželi. Skutečnými skvosty jsou první vydané karty těžce zkoušeného Bobbyho Bauna a "Velkého M", Franka Mahovliche - dalšího člena Síně slávy.
Nejlepší série dekády?
Ačkoli je sada esteticky podobná sériím, které jí předcházely a následovaly, Parkhurst 1957-58 je úhlednou malou anomálií, která si zaslouží mnohem větší uznání sběratelů. Ceny kompletní série v horší kvalitě se často pohybují nad 1 500 USD, při vyšší kvalitě dosahují i pětimístných částek. I díky pravděpodobným SP výtiskům není snadné ji poskládat a karty nováčků Mahovliche a Richarda jsou pro sběratele historických karet klenoty a zároveň povinnou výbavou. Přihoďte k tomu ostatní hvězdy, několik dalších silných RC, několik zajímavých akčních karet, a máme hned aspiranta na jednu z nejlepších sérií dekády.